Pláč a pláč

9. června 2015 v 22:35 | Amazonka |  přespříliš emocionální
Nevím proč jsem si pro mou dnešní depku vybrala zrovna to, co jsem si vybrala, každopádně říkám rovnou, že pokud se hodláte dozvědět důvod toho všeho, nedočkáte se. Jo, já vim, to jsem to teda vůbec nemusim psát, jojojo, shut up, musim se jenom vypsat. Nečekejte nic moc deep, nemám na nic náladu.

Už je to dvě hodiny. Dvě hodiny co jsem se z obýváku musela přesunout do pokoje, protože se mi najednou strašně chtělo brečet. A brečím do teď. Ne málo. Hodně. Ležim tu a tečy mi slzou (to nebylo schválně, napsala jsem to omylem, ale nechám to tu, je to aspoň něco, nad čim jsem se zasmála.) po krku až za triko. Neříkám to, abych vypadala zajímavě, ale fakt se divím i sama sobě kde se ta Há dvě ó ve mě vzala.. Vlastně si ani nepamatuju, jestli jsem někdy brečela víc a hlavně dýl v kuse.

Interrreessaant.

Jsem určitě červená jak rajče co právě potratilo (omluvte v tuto chvíli moje ultrabásnické skilly), mám odřenej nos, protože pořád tiše smrkám, aby to nebylo slyšet po baráku, ale moc se mi to nedaří, jelikož mám takovou tu brečící škytavku. Ty heky zní spíš jako bych tu dělala něco jinýho.Nevím proč si z toho dělám prdel, baví mě to, ale je mi fakt blbě. Fajn odreagování no.

Hlavně ten důvod. Pecka. Kdybych vám to řekla, všichni do jednoho byste se nad tím zasmáli a řekli mi, že jsem kráva a že kvůli tomu nemusím brečet. (což vím) Ale to není ten důvod, proč vám to nechci napsat. Chci hrozně moc. Ale já si zakládám na tom, abych neodhalovala to, co můžou odhalit i lidé z mého okolí. Teda tom brečení ne, to jsem řekla jenom vám, cukroušci. Bože, to bylo teplý (wtf vždyť nejsem chlap no to je jedno.) A ne, že bych třeba něco udělala nebo tak a teď nad tím fňukám. Já jsem vlastně nevinná a za nic nemůžu. (-sranda-). Ne, nejde ani o člověka z mého okolí. Je to prostě areganr kravina. Snažim se vám to tu jemně naznačit, ale nejde to. Je to ta největší píčovina v týhle dimenzi.

Jdu brečet dál.
Největší sračka co jsem kdy napsala.
Nikoho to nezajímá.
Jo vim to, nemusíte mi to psát.
Ne, nechci to po sobě číst.
Pac a pusu.
Amazonka
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 alphalife alphalife | E-mail | Web | 9. června 2015 v 22:52 | Reagovat

To by mě zajímalo, co za tím stojí, tolik neštěstí.. napiš na mail, pokud se chceš svěřit a nechceš to řešit zde :) Pokud se svěřit nechceš, budu to respektovat. ;)

2 Háčko Háčko | Web | 10. června 2015 v 0:26 | Reagovat

It's okay, even the sky cries sometimes.

3 zora zora | Web | 10. června 2015 v 8:23 | Reagovat

Tvoje ultrabásnické skilly mě asi třikrát rozesmály za celý článek, abych pravdu řekla :D
Já jsem naštěstí takové záchvaty pláče už dlouho neměla, ale to hekání je nejhorší, protože já většinou zním jako nějaká husa kterou se snaží zabít hodně nešikovný kuchař.
Ten důvod mi upřímě vrtá hlavou, první co mě napadlo je ten kluk, ale když o tom tak mluvíš tak si říkám jestli mám hledat něco banálnějšího. Heleď, já jednou brečela protože skončil díl seriálu a na netu jsem nemohla najít na stáhnutí další díl. Jakýkoliv důvod máš ty bude pravděpodobně cajk.
Přeju ti, ať je líp!

4 Olja:) Olja:) | Web | 10. června 2015 v 9:43 | Reagovat

Takovéhle záchvaty nesnáším .. prostě ty slzy nespolykám a musím brečet a brečet a pak mám všude nudle (:DD) a jsem opuchlá a je to celý nechutný. Občas to ale chce a člověk to prostě musí vypustit ..

5 cincina cincina | Web | 11. června 2015 v 19:30 | Reagovat

ZVláštní, jak si z toho dokážeš dělat srandu:D To obdivuju:)
Ale tak snad ti bude brzo lépe. Sice absolutně netuším, co se děje, ale takové záchvaty znám z vlastní zkušenosti:) Je to svinstvo.

6 Christina°_° Christina°_° | Web | 12. června 2015 v 18:16 | Reagovat

Se ti nedivím, já taky často brečím kvůli "kravinám". To hekání při brečení fakt nesnáším, protože to zní opravdu divně:D Přeju ti ať se máš líp a ať je to cokoliv, tak ty se z toho dostaneš:)

7 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 12. června 2015 v 22:47 | Reagovat

Prosím tebe, jaký sračky?
Tohle všechno co píšeš nejsou žádné sračky! :-)

Princezno, ale notak. Zvedni hlavu a usměj se, vždyť ti padá korunka ♥ Nechci, aby ses trápila, i když jde třeba o kravinu jak říkáš ty..ale když v tu chvíli brečíš, tak to kravina není. Nechci, aby ses takhle cítila.

Ale musím se přiznat, že já dělám to samé co ty. Zalezu si do pokoje a brečím a smrkám tak, aby to nikdo neslyšel, což mě pak bolí celý nos a stejně se špatně vysmrkám, že si ten kapesník musím nechat u nosu :-D Znám ty pocity, kdy brečíš, že cítíš jak ti slzy tečou po krku a ty to nemůžeš zastavit a chceš tak hlasitě brečet, ale nechceš aby o tom někdo věděl... jop, jak já tě chápu. Kdybych ti řekla já, kvůli všemu brečím, to bys mi ani nevěřila :-) Zrovna včera jsem brečela kvůli jedné osobě a hned potom, co jsem se uklidnila jsem brečela kvůli mámě..což brečím dost často, ale přitom to jsou kraviny. Ale pro mě to hodně znamená. Ona na mě kašle. Chová se ke mě, jako k věci..a jde to hodně poznat. Dřív jsem se kamarádce svěřila, co všechno mi máma dělá a ona mi nemohla uvěřit...ale pak část viděla na vlastní oči a nechápe, jak se může vlastní máma takhle chovat. Neříkám to proto, abych tu ze sebe dělala chudinku, jak to mám doma těžké, ale proto, abys věděla, že nejsi sama, kdo brečí kvůli kravinám. Kočko, drž se, ok?
Kdykoliv mi můžeš napsat, kdykoliv. Moc ráda ti pomůžu! :-) ♥

8 werangummi werangummi | Web | 14. června 2015 v 15:06 | Reagovat

Tohle rozhodně nejsou žádný sračky. Původní myšlenkou blogování bylo sdílení názorů s ostatními, tak od čeho tu jsme?:) Hlavu nahoru, určitě se to všechno srovná:) A věř mi, že já to někdy nemám jinak. Cítím šílenou beznaděj, že můžu jenom brečet, ležet a zírat z okna. A potom to přejde a jsem zase óká, někdy to vydrží třeba měsíc, někdy den, někdy hodinu, někdy to nevydrží. Je to na hovno. Ale určitě to bude v pohodě, zvládneš to, všichni jsou tu pro tebe!

9 justness justness | Web | 16. června 2015 v 17:15 | Reagovat

Tyhle stavy znám. To už stačí prostě jen kapka. Malá kapička...nějaká hovadinka.. začnou se po tváři koulet slzy... a pak se na sebe naštveš, že brečíš kvůli takový hovadině a rozeřveš se ještě víc. Mně vždycky pak nezbyde nic jinýho, než se přikrejt a prostě jít spát... to občas pomáhá.

10 Magthealien Magthealien | Web | 21. června 2015 v 18:19 | Reagovat

A je to naprosto normální, vůbec to nemusíš řešit, stejně to přijde jindy zas. (Já vím, to není moc pozitivní, ale nač si lhát do kapsy. Alespoň, když už to nikdy nepřijde, budeš se moci podívat na tenhle komentář a zařvat 'Haha, tak to's byla úplně vedle, ty znalče!' :))

Já si myslím, že emoce máme od toho, aby s námi takhle třásly. Někdy je to i fajn pocit, ne? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.