Cítíš ten chlad, jak se ti drápe na krk?

12. listopadu 2015 v 11:11 | Amazonka |  přespříliš emocionální
S každým dalším článkem, co zveřejním společně s písničkou od této skupiny mám stále horší pocit, že si vlastní vinou blog měním na jakousi pofidérní fanpage. Jenomže mi není pomoci. Nedokážu přesně přijít na kloub slovům, která by blíže vysvětlila můj vztah k této hudbě, ale začíná se to měnit na pro mě velice osobní záležitost. Častokrát nalézám inspiraci právě v ní a skoro vždy vystihuje náladu článku více, než slova, která obsahuje. Tudíž na kulisu pro čtení volím tuto skupinu, i když je to už tak moc obvyklé...

Konkrétně při písni And the snakes start to sing mám pořád pocit takového mrazení na zádech. A v tu chvíli, kdy ho začínám vnímat, se přímo v textu objevuje v překladu Cítíš ten chlad, jak se ti drápe na krk? Vždy si pro sebe v duchu říkám že ano. Ano, cítím. A jak i při poslechu, tak právě teď, při psaní těchto slov, se mi oči plní slzami a mysl představami o topení se ve studené... ledové vodě. A samy představy mě stahují hluboko pod zem. Stále je vidím. Ano, já cítím ten chlad, jak se mi drápe na krk. Melodie se mne dotýká a já se nemůžu zbavit trochu sobeckého pocitu, že celá píseň je o mně. Ne, svazuje mě, ale příjemným způsobem, kterému se v dohledné době rozhodně nehodlám bránit.

A také cítím fungování vlastního organismu. Uvnitř mého těla se hromadí neuvěřitelná spousta negativní energie a já nevím, z čeho pramení. Nemám sebemenší ponětí, kde jsem k ní původně přišla. Pomocí hudby se jí snažím co nejvíce ventilovat ven, pryč ze sebe. Znečišťuji své okolí svým pesimismem a špatnou energií, kterou zpět dýchám, zpět vstřebávám, nestíhám ji tak rychle dostávat znovu ze sebe a tak se začínám dusit. Topit. Topím se ve vlastní špatnosti, do které se pomalu rozpouštím.

Zjistila jsem, že vůbec nejsem jako hlavní postavy z knížek, kteří jsou v jádru své duše dobrými, laskavými lidmi. Já patřím mezi ty zlé, kteří končí špatně, jelikož jejich duše je zkažená a mysl zastřená spoustou rozličných věcí. A nemám tolik síly na to, být ve své špatnosti opravdu dobrá. Nejsem Voldemort, ale smrtijed, který nikdy nic nedokázal a sám nemá vlastní sny, proto je otrokem jiného, většího, jenž má větší šance, schopnosti a prostředky být tím velkým a špatným. Nejsem nic. Nenávidím se, nenávidím, protože si za to můžu jen já sama. Ale napravit se sama nezvládnu.

Znovu se dostávám do té nálady, kdy napíšu větu a vzápětí jí už mažu. Je v tom tolik zmatku a nepochopení ze všech stran, který vůbec existujou. Taková hořká ironie, že jednou napíšu, že bych hrozně moc potřebovala někoho, kdo by mi rozuměl a komu bych rozuměla já. A podruhé, že nechci, aby mě nikdo znal takovou, jaká doopravdy jsem. Já nevím. Nevím. Nevím.

Amazonka

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zora zora | Web | 12. listopadu 2015 v 18:29 | Reagovat

Je až mrazivý číst vliv tvé oblíbené hudby na tebe když si při tom vzpomenu že jsem sama našla kapelu která mi dělá to samé. Někdy mě to děsí. Proč zrovna tahle kapela? Proč jenom oni? Čím to je? V tom přece nemůže být jenom hudba a texty. Nedovedu si představit že je možné to nakombinovat tak že to získá tak nepřemožitelnou sílu nad moji psychickou i fyzickou stránkou.

Nejsi špatný člověk. Nikdo není. Nikdo není ani dobrý člověk. Fakt ne. Nic takového neexistuje. Pokud jsem se něčemu naučila za poslední dva roky, tak je to to, že pokud se ti zdá nějaký člověk dokonalý, hodný a dobrý a jako ze zlata, drž se od něj kurva dál. Je špatný v jiném smyslu. A i kdyby, čtu tvůj blog už dlouho i tvůj minulý blog a opravdu bych poznala kdybys nebyla dobrým člověkem. Máš neuvěřitelný smysl pro krásu a dobro. A já tě mám ráda (nehledě na to, jak to zní pateticky, jelikož ani neznám tvé jméno) takže neblbni.

Poslední odstavec až moc relatable. Všechno nakonec končí slovy "Já nevím. Nevím. Nevím." Já se poslední dobou tak hrozně moc nudím, že bych byla raději, kdyby mi někdo dal z ničeho nic pěstí, než kdybych musela žít takhle prázdně ještě nějakou dobu - nic z toho není. Ani čárku, ani akord, ani slovo z toho nevyždímu.

2 Crazy Jull Crazy Jull | Web | 12. listopadu 2015 v 22:31 | Reagovat

Naprosto chápu ten pocit, který tady popisuješ. Každným dnem se tak cítím stále víc a víc.
Strašně moc se mi líbí tvé přirovnání Voldemorta a smrtijedů. :3
-CrazyJull

3 barlie barlie | Web | 13. listopadu 2015 v 19:50 | Reagovat

Asi když řeknu, že je to puberta, tak ti moc nepomůžu, ale věř mi, že to přejde. SNaž se najít v něčem svoje zužitkování, něco co tě baví a bude to fajn. Jednou to přejde, fakt že jo.
A BMTH jsou  naprosto super!

4 Lore Lore | Web | 13. listopadu 2015 v 23:00 | Reagovat

Sempiternal je silné album s úžasnými písněmi, hudbou i textem (a klipy).
Taky se někdy cítím jako smrtijed, někdy jako prázdná stará zavařovací sklenice.. Divný přirovnání. Ale nechci v sobě tak nimrat, kdo chce plavat v depkách? Já už ne, prosím, nikdy.
Je dost možný, že to z tebe vyprchá. Věřím, že se to povede. Já na sobě se zdviženým obočím a mírným úsměvěm už pociťuju změny.

5 Pája Pája | Web | 14. listopadu 2015 v 19:20 | Reagovat

Mrazivý. Nevím. Ach bože. Jakobys mi četla z duše. A to přirovnání je skvělý. Ty nejsi smrtijed. Jsi horší dobby. :).
Bring me the horizont jsou úžasní. O tom není pochyb.

6 Magthealien Magthealien | Web | 14. listopadu 2015 v 20:23 | Reagovat

Že to přejde a že všechno začne dávat smysl už víš. To čekání na den D tě ale zabíjí a užírá. Všichni pořád čekáme, až do sebe dílky skládačky zapadnou. To je ta otravná část života. Ale ta skvělá je, že těm dílkům můžeš pomoci na své místo a trochu si ulevit uvědoměním.

7 D. D. | Web | 15. listopadu 2015 v 17:28 | Reagovat

hrozně se mi líbí jak jsi to popsala, musím říct, že tímhle "Uvnitř mého těla se hromadí neuvěřitelná spousta negativní energie a já nevím, z čeho pramení. " jsi mě úplně dorazila, protože se cítím tak nějak stejně

8 steel32 steel32 | Web | 15. listopadu 2015 v 19:37 | Reagovat

fanpage, nekecej :D když to sedí, tak s tím nic neuděláš a prostě musíš :D
a tyjo mít negativní energii a ještě nevědět odkud přišla, to není moc fajn o.O
hele, fandi si trochu, jasně že si voldemort! :D nebo aspoň malfoy, a že to je fakt frajer! :D
jinak chápu to s tím, jak nechceš aby tě vlastně někdo znal..bojím se, že to mám stejně o.O

9 ordinary-princess ordinary-princess | Web | 16. listopadu 2015 v 15:54 | Reagovat

Poslouchám normálně jiný styl hudby, ale tahle se mi líbí. Normálně bych takovou hudbu "odsoudila". Ale tahle píseň se mi opravdu líbí. . . . .
Já třeba píšu články normálně se zapnutou hudbou a většinou je ta hudba tak depresivní, že si u článku i pobrečím. Líbí se mi, jak jsi to zformulovala, jak si to celé napsala.

10 krvaceni krvaceni | Web | 16. listopadu 2015 v 21:28 | Reagovat

kámoška kámošky (lmao) na tuhle písničku dělala nádhernej improvizovanej tanec. je opravdu pěkná - jak písnička, tak kamarádka i s tancem.

11 Háčko Háčko | Web | 19. listopadu 2015 v 0:42 | Reagovat

nemyslím si, že si zlá osoba. Ani zďaleka. Nepoznám ťa síce dostatočne, ale z toho všetkého na blogu súdim, že si proste len zmätená a mladá, ako my všetci. Zlom sa nenechaj zlákať. Ty si srdečná, máš emócie, máš srdce. Už len hudba, ktorú počúvaš o tom svedčí. Bohužial, táto hudba ťa pesimistickej nálady nezbaví. Práve naopak. Nemyslím to zle, sama milujem bmth, a konkrétne túto jednu (dokonca som mala vytetované domácim spôsobom - a už je to preč, ostali len jazvičky :D kúsok textu z tejto piesne (I fall apart and the snakes start to sing). Čítala som, že napríklad 90 percent ľudí, ktorí počúvajú metal a rock sú inteligentnejší, než väčšina. A niečo v tom bude. Ale povedzme si narovinu - inteligentní ľudia často nebývajú šťastní. Nie úplne. Neviem. Je to smutné. A krásne zároveň. Len sa drž, nepadaj :)

12 Ronnie Ronnie | Web | 20. listopadu 2015 v 22:56 | Reagovat

K tvé otázce kde jsem vzala ambice a dalsi veci to rada odpovím. Našla jsem osobu, která se do me natolik dostala, aby mě dokázala něčím inspirovat. Takže bohužel ti poradit nemůžu každýmu ambice a dalsi veci do budoucna přijdou jinou cestou, ale přijdou :).

A k tvému článku. Je až fascinující, co dokáže hudba udělat s myšlenkami člověka. Jakým zpusobem dokáže zapůsobit. Také to tak někdy mám.

Hezký den xx

13 Nikdo Nikdo | Web | 21. listopadu 2015 v 2:39 | Reagovat

díky blogu se dokážu se všeho vypsat..a uleví se mi ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.