Óda na píču

27. prosince 2015 v 23:02 | Amazonka |  kde skončí vše
Přece jen je mezi náma ta povrchní vrsta, která se nám všem tak moc příčí ale zároveň po ní všichni bezmezně toužíme, nemám pravdu? Přece je v ní tolik krásných a charismatických, i když uvnitř zkažených jako my všichni ostatní. Představa bytí součástí toho všeho je odporná, ale jakoby v nás byl nějakej pofidérní magnet, co nás nutí se do těhle oblastí příbližovat, i přesto, že tam nemáme co dělat. Vyhledávat tu přítomnost, která nás v pravý moment uspokojí. A další den bude celej ten pocit jenom velkej a těžkej šutrák, kterej tvojí hlavu bude ještě dlouho tížit a pronásledovat.

Neustále sama sebe přesvědčuji o tom, že jsem dobrý člověk. Nedaří se mi to. Nevím, jestli chci bejt dobrej člověk. Ale chci chtít být dobrej člověk. Protože je to fajn a protože se mi nelíbí všechny ty sračky, kvůli kterým se sama sebe bojím.

Je toho ve mně víc, než jsem si kdy myslela, že vůbec můžu obsáhnout.

...A teď se jenom ptám vás a sama sebe, dokážete tenhle článek číst, soustředit se na něj a porozumět mu? Protože i když se za mými posledními články (kterých je najednou tolik) skrývá hodně příběhů a emocí, kdybych je četla s tím, že autora vůbec neznám, připadalo by mi to jenom jako prázdný slova. Debilní výkřiky do tmy z rádoby teenage světa.

Jelikož si uvědomuji, že jsem vám během posledního asi měsíce představila hned několik osob.

1. Skupinu lidí, ke které se můj osobní vztah neustále zvětšuje a prohlubuje a na kterou jsem hrdá, jelikož takhle jsem si svá přátelství v minulosti vůbec nepředstavovala.
2. ...čímž se dostáváme k mojí (ztracené) kamarádce... možná nejlepší... možná ne...
3. Kluka, který mi neskutečně zamotal hlavu, což neměl dělat, jelikož jsou mezi náma strašně obrovské rozdíly. A on o tomhle ani neví, sranda, že.
4. Další skupinu lidí, tehdy se ale jednalo pouze o jakýsi nepřesný náhled na osoby, ke kterým jsem ve svém životě cítila něco víc, přesně v TOM slova smyslu...
5. Kluka (jiného než v čísle 3), který je pro mě jakýmsi nejvyšším ztělesněním mého maximálního "vysněného," které jsem zatím osobně potkala. Tady to prostě nedokážu říct jinak, pokud k němu něco chcete víc, přečtěte si znovu první odstavec tohoto článku. Každopádně tento vztah bych nedokázala vůbec nijak popsat. Možná se vám může zdát podobný jako již zmíněná trojka, ale je to úplně rozdílné... Tohle není žádné pobláznění... Bohužel/bohudík. Nevím.

A tohle bych nepsala, kdybych si neuvědomila, že začínám čím dál tím více mluvit v hádankách, které bych možná po letech už nemusela rozluštit. Rubrika ničeho se začíná nekontrolovatelně rozrůstat, zatímco ostatní poklady zanedbávám...

Mimochodem název jsem vymyslela až teď, nemá to s tím asi moc společného, ale nevím proč, zalíbilo se mi to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikdo Nikdo | Web | 28. prosince 2015 v 11:40 | Reagovat

všechno je na píču

2 Cíťa Cíťa | Web | 28. prosince 2015 v 13:28 | Reagovat

Tvůj život se začíná zvrhávat na klasický young adult román :)- hlavní hrdinka má na výběr ze dvou kluků :D

3 Amazonka Amazonka | Web | 28. prosince 2015 v 14:05 | Reagovat

[2]: To právě vůbec... Nemám na výběr ani z jednoho. A čísla 5 se ani nejedná o lásku/zamilovanost, spíš o jakýsi obdiv... Víš co, když máš lehký případ platonické lásky ke slavný osobnosti, jenomže tohle je s osobou mě známou. No jo, já prostě nevím jakýma slovama to mám popsat, aby se to dalo nějak vstřebat.

4 zora zora | Web | 28. prosince 2015 v 23:17 | Reagovat

Alespoň nepíšeš furt o tom samým jako zaseklá deska. A myslím že ti rozumím. Žádná slova nejsou prázdná, ať už s kontextem nebo bez.

5 paja-writes paja-writes | Web | 29. prosince 2015 v 10:46 | Reagovat

Trochu souhlasím young adult románem alr ne díky dvoum klukům, spíše kvůli depresivním seč hezky znějícím myšlenkám. Rubrika ničeho je nádherný název, metaforami prolezlej. Ale i tak. Óda na píču je prostě každodenní záležitost :D.

6 Amazonka Amazonka | Web | 29. prosince 2015 v 13:14 | Reagovat

[4]: Možná máš pravdu, slova nejsou nikdy prázdná... Ale podle mě je to trochu relativní. Pro toho, kdo ty slova pronáší, zřejmě prázdnými nebudou, ale pro posluchače to může vyznít jinak. Nebo si prostě pod pojmem "prázdný slova," představíme každá trochu něco jiného. Proto jsem to poté ještě označila jako "výkřiky do tmy."

[5]: Děkuji. Pokud bych se ale někdy nějakým způsobem ocitla v takovém typu románu, spíš bych se přirovnala k nějaké vedlejší postavě, v hlavních hrdinkách se obvykle moc nevidím. Nicméně, asi bych se v této literatuře měla trochu vzdělat, abych tu spojitost také našla.

7 Antia Antia | Web | 30. prosince 2015 v 23:17 | Reagovat

Mě se ten název taky líbí.
A ono když člověk čte ty články pravidelně, tak se orientuješ. :D

8 E. E. | Web | 31. prosince 2015 v 21:35 | Reagovat

Ten název je náhodou dobrej a navíc mi přijde, že se i docela hodí k článku, protože je to na pí*u.
Je to docela složité, alespoň podle těch bodů mi přijde, já akorát vím o tom klukovi o kterém jsem četla článek, jinak nevím oč jde.
Nevím v jakém slova smyslu myslíš "ztracenou kamarádku", ale pokud jsi jí ztratila a byla to možná tvoje nejlepší, tak to je docela na nic.
No, hodně štěstí!

9 magthealien magthealien | Web | 3. ledna 2016 v 12:22 | Reagovat

Možná všichni prožíváme podobné až stejné věci, ale jedinečnost máme v tom, jak to prožíváme. Rozumíme si, protože se naše situace podobají, vnitřní pocity a bolest si umíme představit, protože jsou to naši staří známí a pak přijde ten prožitek, něco, co je pro nás nejhorší nebo nejlepší takovou cestou, kterou nikdo nepochopí, protože prožívat musí každý sám.

10 Amazonka Amazonka | Web | 7. ledna 2016 v 18:49 | Reagovat

[8]: Ne v tom smyslu, že by umřela... Jenom už prostě tímhle názvem nemůžu nikoho označit a s odstupem času mi to přijde možná i dobře, což je samo o sobě docela zvrácený.

[9]: Souhlasím, každý si musí těma sračkama projít sám. Podpora sice trochu u srdce zahřeje, ale nemůžeme si k sobě nikoho připnout, aby si tím prošel společně s náma.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.