Amazončina tvář

23. ledna 2016 v 17:08 | Amazonka |  náhodný výplody
Na zkurvenou počest již tolikrát omílané "osoby C," jak jsem jeho existenci pojmenovala, tu padlo už tolik zbytečných slov plné víceméně pravých emocí. Bohužel až příliš skutečných, víceméně pravých emocí. To asi nedává moc smysl. Bude to tím, že celý začátek této éry, ve které osoba C hraje o dost hlavnější roli, než bych si kdy pomyslela, pochází z naprosté nesmyslnosti, která se s tím táhne až tak nějak do teď. A nejspíš se s tím bude táhnout i dále, ať dělám co dělám... popřípadě nedělám.

Začínám se v tom celém tak ztrácet, že už začínám pochybovat, kde je nahoře a kde je dole. Nemůžu vyhnat osobu C z hlavy a brání mi to v naprosto banánových (asi se spíš říká banálních, ale takhle to zní líp) činostech, které jsem milovala. Nemůžu číst, nemůžu kreslit, nemůžu tvořit, jelikož moje myšlenky jdou úplně jiným směrem. Dřív jsem si myslela, že to v tvoření pomáhá, že bez múzy (tohle slovo teď používám v každém článku, nevím proč) kreativita chřadne. Ale moje zdánlivá múza je jen velkej tlustej mopsík velikosti empajrstejtbyldyng sedící na mé cestě vstříc umění. Myslím, že ti z vás, kdo moje články čtou už nějaký ten pátek, ví, o čem mluvím.

A jak dny plynou, Tilion pluje dále v měsíční záři a stále se snaží dohonit krásnou Arien v loďce ze slunečních paprsků, i když ho její přítomnost pálí. Nedaří se mu to. Já sedím a celý tento proces pozoruji v podstatě z jednoho místa. Zjednodušeně řečeno prostě nic nedělám, jenom sedím celý dny na prdeli ať už doma nebo ve škole.

Už si vůbec nepamatuji, na jakém blogu jsem k tomuto nápadu přišla. Ale zřetělně si vybavuju, jak jsem do komentářů pod článek, který teď hodlám trochu zkopírovat psala, že uvedu odkaď to mám. Ach ty sliby, žejo... Mám prostě na vás takovou otázku na zamyšlení. Mě to třeba, když jsem to zkoušela už u již "zmíněné" slečny, dělalo docela problém a konečný výsledek byl, jak jsem poté v komentářích zjistila, dost odlišný od ostatních názorů. V tom je asi to kouzlo. Takže... Jelikož neznáte moji tvář a celkově podobu člověka, jenž tohle všechno píše, zajímalo by mě, jak jsi mě představujete. Eh, možná jsou to kydy a samozřejmě vás do ničeho nenutím, když si prostě představíte jen vzduchoprázdno (protože tak to já ve většině případů mám a nesouvisí to s tím, jaký vztah k tomu blogu chovám.) Děkuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zora Zora | Web | 24. ledna 2016 v 0:16 | Reagovat

Holka, vetsinou lidmi povazovana za hezkou. Dlouhe vlasy, vetsinou neupravene. Velke zvidave oci. Ted v zime popraskane rty. Nevyrazne obleceni. Teply boty, urcite ne na podpatku. Batoh na zadech. Myslim ze mobil mas cernej a ze sluchatka ti nekdy blbnou. Mas pratelsky hlas a zapamatovatelny usmev.

Nikdy jsem ale nad tim neuvazovala. Vetsinou jsem si tvoji tvar vubec nepredstavovala, vubec. Jen jsem vnimala slova. Ale takhle te vidim.

2 *Shock *Shock | Web | 28. ledna 2016 v 0:59 | Reagovat

Mozek jen přemýšlí nad jedinou věcí, nedokáže se soustředit na ostatní věci. Jdeš kreslit, ale než vůbec začneš.. zase ta osoba.. zase ty vzpomínky.. ty útržky a jsi v háji. Nedokážeš ani držet tužku v ruce..

3 Háčko Háčko | E-mail | Web | 28. ledna 2016 v 22:11 | Reagovat

Ten pocit ochromenia je najhorší. Človek nerobí nič produktívne, iba tak nejako žije.

Ako si ťa predstavujem? Nijako. Asi. Nechcem, aby to vyznelo zle, práve naopak, ber to ako veľký kompliment. Ľudí, ktorých blogy rada čítam si nepredstavujem. Sú pre mňa nehmotná božská sila, ktorá proste píše. Čo znie divne,ale je to tak :)

4 Cíťa Cíťa | Web | 29. ledna 2016 v 23:59 | Reagovat

Máš krátký a světlý vlasy a zároveň je máš dlouhý a tmavý. Možná vystrašený oči nebo výraz plný pohrdání. Vysoká nebo malá. Můžeš být kýmkoliv, jsi kdokoliv.

5 theworldisugly theworldisugly | Web | 1. února 2016 v 21:51 | Reagovat

Mně pohání žal. Což asi nemá k múzám, láskám a tak moc daleko. Taková láska - i když, co vůbec tohle debilní slovo definuje, sakra? - nemá k tomu smutku moc daleko, mnohdy se mi zdá, že se s ním dost prolíná, že, a těm kterejm se tyhle dvě věci nijak nestřetávaj, popravdě takřka vůbec nezávidím, neb mají děsně nudný a nekreativní životy. I když, nejsme všici stejní, že.

6 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 4. února 2016 v 13:05 | Reagovat

Člověk nikdy nezapomene. Musíme jen dělat věci, u kterých nebudeme mít čas přemýšlet. Někdy takhle doba přejde, všechno jednou končí. :-)

Jak si tě představuji. Myslím si, že máš dlouhé světlé vlasy, modré velké oči a nízké čelo :-) Nemluvě o tom, že jsi krásná uvnitř, tak budeš krásná i navenek! :-)

7 Antia Antia | Web | 6. února 2016 v 20:00 | Reagovat

Jo, banánových je rozhodně lepší než banálních.

8 Andey Andey | Web | 7. února 2016 v 13:21 | Reagovat

Někdy to chce čas, než někoho vypustíš z hlavy. Tak zaměstnat svoji mysl něčím jiným.
No, jak si tě představuju. Myslím, že dřív jsi tu měla - v designu´- nějakou fotku holky, a já si tě od té doby tak představuji. :)

9 BenyN BenyN | E-mail | 16. ledna 2017 v 19:05 | Reagovat

I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

10 TomkoX TomkoX | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 12:13 | Reagovat

Máte spoustu zajímavých článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.