Prosinec 2016

Lístky z rozepsaných

10. prosince 2016 v 15:55 | Amazonka |  patetická nálada

1.listopadu 2016
Identita

Jsem Amazonka.
Jsem zoufalá spisovatelka.
Jsem už století mrtvá básnířka.
Jsem netalentovaná výtvarnice.
Jsem neproduktivní skladatelka.
Jsem bambule na čepici ošklivosti.
Jsem sexuální ikona, ztělesněná extravagence.
Jsem muž, jenž přichází z hvězd.
Jsem každý střep rozbité sklenice na víno.
Jsem první jiskra požáru.
Jsem nejvyšší klávesa na pianu.
Jsem jednou z dětí ze stanice ZOO.
Jsem obětí vlastní představivosti.
Jsem tělesná rarita z panoptika.
Jsem zvhrlý výplod mysli obscénního umělce.
Jsem tvůj imaginární kamarád z dětství.
Jsem posledním slovem Homérovým.
Jsem svá první vzpomínka.
Jsem šestým prstem na ruce královny.
Jsem Eviným žebrem.
Jsem vedlejší věta, vedlejší postava.
Jsem stínem tmy.
Jsem jizva na vlastním stehně.
Jsem nota, kterou nedokážu zapsat.
Jsem slovo, co nedokážu vyřknout.
Jsem hlas, jenž nedokážu poznat.
Jsem sen, který si ráno zapomněl.
Jsem Amazonka.

8.října 2016
City pod zimou

ráda si prohlížím
spadaný listí
spadaný hvězdy
z oblohy
spadaný city
z tvýho srdce

tam já chodívám
přemýšlet o světě
přemýšlet o duši
co jednou
najde tě

není toho škoda
když zapomenu verš
není toho škoda
když melodie se mi vytratí
z mysli
je škoda
když nevnímám tě
všemi smysli

chodím tam koukat
na prázdný koleje
po kterejch vlaky
už dlouho nejezdí
není tam totiž
nikdo
jen splývám
se zdí

poslouchej svý ruce
nohy, oči, kosti
snad už toho
nemáš dosti
poslouchej je
pečlivě
mtrvá duše
nehnije

mrtvý ruce
mrtvý prsty
u piana
maj to v hrsti

Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.