Červen 2017

Světy

27. června 2017 v 23:42 | Amazonka |  kde skončí vše
Čím více do sebe dostávám ty jedovatý látky, ty látky otrávený veškerou náctiletou beznadějí a zoufalostí, tím více mi uniká obsah mého pozemského těla. Jako bych ze sebe vypíjela veškerý pocity. Už mi jich moc nezbývá. Taky lidi teď se mnou mají spoustu špatných zkušeností. Ale asi jsem pro sebe stejně nejdůležitější jen já sama. Mou duši si podmanil narcismus.

Slzy mi prostě došly. To ještě neznamená, že se mám dobře.

Snědl jsi mi múzu

5. června 2017 v 18:28 | Amazonka |  kde skončí vše
Starý věci.

Chci utéct pryč, pryč ze světa do jinýho světa, kde bychom třeba mohli být my dva spolu, aniž bychom museli řešit nějaký moje pojebaný komplexy. Byla bych tak krásná, jako ty a to bych pak uvěřila, že mě možná můžeš mít rád. Stejně tak rád, jako já mám ráda východ slunce, alkohol, stejně jako já mám ráda tvoje krásný tělo, ale nikdy snad ne tak, jako já miluju tvou duši. Děsně nadpozemskej pocit, topit se v melancholii.

Já se prostě nedokážu mít ráda. Nejde to. Proč by mě kdy kdo tvořil? Proč by Bůh tvořil sebevrahy, když je nemá rád?

Jsem jeden velkej omyl.


Já prostě chci

1. června 2017 v 18:04 | Amazonka
aby mě měl někdo rád.
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.