Zapomenout

6. října 2017 v 18:57 | Amazonka |  patetická nálada
jsi krásný člověk
a já jsem pyšná na to
že tě miluju
i když mě to drásá
a hnije ve mě vědomí
že se ti nevyrovnám
a že si na mě až moc krásný
jsi tak krásný
že bych ti upletla něco na krk
že bych si tě pověsila místo lustru do kuchyně
a dívala se na to, jak seš bezbranej
a jak vítězím
a jak tě mám jen pro sebe
já tvou duši ani moc nechci
moje duše chce pouze tvé tělo
a mé tělo taky
a já chci abys moje tělo
poznal
tam, kde ráno nepřichází
tam, kde nekončí noc
se musíme milovat
to je tvá daň
podej mi, miláčku
podej mi dlaň
chci abys poznal
moje tělo
a nic neskrývat
až budeš nůž
do mého srdce
zarývat
prosimtě, lásko
dobře miř
žít bolí
tak se s tím
třeba smiř
...
tak si to hodíme spolu
(vyloženě špatná báseň)

Často si představuju, jak spolu ležíme nazí. Nic se neděje. Jen ležíme.
Představa, že se na mě díváš, je nesnesitelná. Nelíbí se mi.
Představa, že se mě dotýkáš, je nesnesitelně nádherná.
Má nejvíc romantická představa je ta, jak mě zabíjíš, zatímco jsme oba v emocionálním rozkladu a přeplněný nepoužitelnýma patetickýma myšlenkama.
Chci zemřít kvůli tobě, chci zemřít u tebe, v tvém objetí, chci zemřít uvnitř tebe a chci aby v tobě přetrvával smutek a pocit viny a pak mi chodil na hrob dávat konopí.
Ne, lásko, nedám ti pusu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sentimentálna. sentimentálna. | E-mail | Web | 8. října 2017 v 14:43 | Reagovat

striaslo ma. v dobrom slova zmysle.

2 Háčko Háčko | Web | 12. října 2017 v 9:00 | Reagovat

už som dnes písala tento komentár na inom blogu, a napíšem ho aj tu ....
.... načo zomrieť, keď môžeš žiť?

3 Amazonka Amazonka | Web | 12. října 2017 v 21:20 | Reagovat

[2]: Protože život a smrt jsou pojmy, které se zároveň doplňují, neexistují jeden bez druhého a je třeba je tak brát. Jednou přijde čas odejít a vědomí, že mám tento konkrétní čas zcela pod svou kontrolu, mě hřeje u mého narcistického srdce.

Možnost úniku nám pomáhá žít. To řekl pan Bukowski a i přesto, že je to svým způsobem paradox, stalo se to samovolně tak nějak mou životní filozofií. Je potřeba si možnost úniku držet neustále u sebe. A to je ta hnací síla.

Ale možná mi jen mozek funguje trochu jinak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Ať už si tohle čte kdokoliv, je to moc bezva člověk/troll/poník/mořská panna.